Zbraslavský Sokol a historie Mánesova praporu

    Sdružením a usnesením zbraslavských občanů byla na jaře r. 1848 ve městě Zbraslavi, podobně jako v dalších českých městech, zřízena národní garda, v jejímž čele stál majitel cukrovaru Antonín Richter. Zbraslavské paní uspořádaly sbírku na gardový prapor, která vynesla značnou sumu 500 zlatých. Proto si garda mohla dovolit prapor nechat vymalovat u mistra Josefa Mánesa za celkovou částku 750 zlatých ve stříbře - dalších 34 zlatých zaplatila za stuhy a střapce. Nový prapor byl malován oboustranně - na jednom šátku praporu byl vyobrazen český lev, na druhém Zbraslavská Madona. Široké stuhy nesly nápisy: „Za svobodu národa", „Národní legie 1848". Prapor byl původně lemován červenými listy se zlatými střapci. Jeho žerď byla červená s bílými rýhami a zlatými ozdobami, s vinoucí se révou s hroz-ny a byla zakončena pozlaceným hrotem. Po obléhání Prahy Windischgrätzem a po potlačení celého pražského Svatodušního povstání v červnu 1848 se zbraslavská garda, která se marně snažila posílit Prahu, rozešla. Zbraně prodala a z výtěžku nechala postavit kříž u domu pana Vlčka č. p. 121. Samotný gardový prapor byl vystaven u chórové lavice v kostele sv. Jakuba. Po smrti faráře p. Fibigera se ale stal novým farářem Němec p. Troenkler, který udal na hejtmanství, že v kostele se nachází legionářský prapor. Z nařízení hejtmanství měl být prapor spálen, proto jej továrník Antonín Richter v noci tajně opět z kostela odnesl. Prapor byl rozebrán a po částech uschován, takže se z něho později nalezly pouze oba dva malované šátky – jeden s českým lvem, druhý se Zbraslavskou Madonou - a obě stuhy. Nenašla se již původní žerď, ani zlaté lemování se střapci. Prapor byl ukrýván Antonínem Richterem pravděpodobně až do roku 1870. Poté byl prapor uschováván u několika zbraslavských občanů, včetně starostů, až do roku 1878, kdy byl zavěšen na prozatímní červenobíle natřenou žerď a objevil se v průvodu při příležitosti svěcení místního chudobince. Tehdy vedení obce nejdříve nabídlo prapor zbraslavskému spolku dobrovolných hasičů, který jej ale odmítnul, protože prapor nebýval u hasičských sborů tradičním prvkem. Když byla poté v roce 1887 na Zbraslavi založena naše tělocvičná jednota Sokol, starosta města MUDr. Martin Walter věnoval prapor nové jednotě, která jej s radostí přijala. 

    V roce 1894 byl prapor vystaven na Národopisné výstavě v Praze, mimo jiné během ní podstoupil zkoumání znalci s výsledkem, že jde o skutečné dílo Josefa Mánesa s odhadní cenou 800 zlatých. V roce 1896 získala zbraslavská jednota mimořádné povolení od České obce sokolské používat prapor oficiálně jako prapor sokolský. V roce 1904 členky nově založeného ženského odboru Sokola Zbraslav iniciovaly jeho první větší opravu. Byla pořízena nová žerď a další stuhy. Během první světové války musel být prapor opět ukrýván, protože jej spolu s dalšími sokolskými památkami hledala rakouská policie. Chlouba naší jednoty znovu skončila rozebraná na části u těch občanů, kteří svým národním vystupováním nebyli rakouským úřadům tolik nápadní. Po vyhlášení republiky 28. října 1918 byl prapor znovu sestaven a veřejně používán. Celkem na osmi všesokolských sletech byl tento náš prapor nesen v první řadě praporečníků na čestném místě a byla mu prokazována vždy velká úcta právě pro jeho historický a umělecký původ. Při VII. všesokolském sletu v roce 1920 nabídli američtí sokolové naší jednotě za tento prapor částku 120 000 Kč, ale jeho morální hodnota byla pro zdejší Sokol nevyčíslitelná. Další ukrývání „Mánesův“ prapor čekalo bohužel po vpádu německých okupantů v březnu 1939. Z obavy před zničením byl ze sokolovny tajně odnesen a opět rozebrán na díly. Bratr Hynek Svoboda předal prapor k úschově archivářce zbraslavského zámku p. Zdeňce Nyplové – podle dobových zpráv jej po nějaký čas ukrývala dokonce přímo na zámku (toho času zabaveném Němci), v prádelníku v pokoji, kde byl ubytovaný německý důstojník. Po osvobození vyzvedli sokolové v červnu roku 1945 prapor z úkrytu a u příležitosti poválečného zasedání zbraslavské sokolské jednoty, které předsedal dne 2. července 1945 právě nově zvolený starosta ČOS br. Antonín Hřebík, byl prapor opět veřejně vztyčen. 

    V lednu roku 1948 byl prapor odevzdán k opravě do Národní galerie v Praze. Při opravě dospěl restaurátor k názoru, že načrtnutí znaku českého lva bylo skutečně dílem Josefa Mánesa, samotné barevné provedení je ale prací některého z umělcových žáků. Po opravě byl prapor zapůjčen pro výstavu „Rok 1848" konanou v Národním muzeu v Praze. Bohužel během politických čistek v říjnu téhož roku byl akčním výborem Národní fronty z naší zbraslavské jednoty mimo jiných členů vyloučen i místostarosta a dlouholetý archivář br. Hynek Svoboda. Přesto, že opakovaně upozorňoval na to, že je nutné po skončení výstavy vyzvednout prapor z muzea, nikdo z nového „očištěného“ výboru jednoty tak neučinil. A tak restaurovaný prapor skončil místo ve zbraslavském Sokole v depozitáři Národního muzea. Postupně podle dostupných informací byl uložen v Benešově, ve Vlašimi a v Roztokách u Prahy - během této doby prošel i několika výstavami či drobnými opravami. Na konci šedesátých let navštívilo několik zástupců obce spolu s kronikářem Zbraslavi právě muzeum v Roztokách a získali povolení i pro vstup do neveřejného depozitáře, kde byla část praporu se Zbraslavskou Madonou uložena. Stejně tak i v roce 1998 zástupci naší jednoty navštívili depozitář Středočeského muzea v Roztokách u Prahy – z této návštěvy pochází přiložené barevné fotografie obou částí praporu.

Otakar Vlasák, T.J. Sokol Zbraslav

Kontakty

Poděkování

Na činnost a provoz TJ Sokol Zbraslav přispívají městská část Praha-Zbraslav a hlavní město Praha.

Hlavní město Praha

MČ Praha-Zbraslav